Prázdné učebny, výuka na dálku, nejistota kolem maturit i přijímacího řízení… Školství zažívá kvůli koronavirové krizi náročné týdny a měsíce. Jak situaci zvládá Gymnázium Český Krumlov? Na otázky odpovídala ředitelka školy Hana Bůžková.
Václav Votruba: Paní ředitelko, od uzavření škol utekl již měsíc… Jak byste ho zhodnotila?
Hana Bůžková: Jako velké překvapení. Naši kantoři rozběhli distanční výuku hned druhý den po uzavření školy. Během dvou týdnů začali natáčet výuková videa, vytvářet on-line materiály, využívat rozmanité nástroje ICT, vzájemně si pomáhat. A to vše vcelku bez problémů.
VV: Kantoři tedy situaci zvládají dobře? Někdo si může myslet, že když učitelé nemají žáky v lavicích, užívají si volnější režim, ale předpokládám, že taková představa je mylná…
HB: Naprosto mylná. Výuka na dálku je pro nás všechny mnohonásobně náročnější:
Časově – při vyučovací hodině může kantor okamžitě reagovat na znalosti a neznalosti studenta, i podle jeho mimiky pozná, co umí, může korigovat, doplňovat, opravovat. Na dálku je to obtížnější. To samé, co ve vyučovací hodině udělám s celou třídou, opravuji několik hodin.
Technicky – máme nastavený společný základní systém pro komunikaci, ale obtížnější učivo nebo učivo pro nižší gymnázium prezentujeme často formou videokonference, výukovými videi natočenými na YouTube našimi kantory a mnoha dalšími způsoby.
Motivačně a komunikačně – je obtížné stále udržet studenty v pracovním tempu, protože nemají kolem sebe svoje spolužáky, nemají stálé povzbuzování kantora, některým chybí i pomoc jiného spolužáka při náročnějším úkolu.
Přesto všechno mají moji kolegové můj velký obdiv za to, s jakou péčí, jak poctivě a svědomitě připravují práci na dálku, jak se snaží studenty motivovat, povzbuzovat, chválit, s jakou trpělivostí vysvětlují – někdy stále dokola – učivo.
VV: Jak se opatření dotkla práce nepedagogických zaměstnanců?
HB: Někteří zůstávají doma pro překážku na straně zaměstnavatele. Týká se to kuchařek ze školní jídelny. Ostatní stále pracují. Uklízečky nejdříve důkladně vyčistily celou budovu a nyní se s nadšením vrhly na pozemek okolo školy, který byl vždy poměrně zanedbaný a teď krásně „prokoukl“. V kancelářích práce neubylo, protože ekonomické záležitosti a další věci nemohou být přerušené.
VV: Velkým tématem je samozřejmě maturitní zkouška. Jaký je váš názor na případnou náhradní variantu, že by se udělal průměr ze známek z posledních tří vysvědčení?
HB: Náhradní maturitní zkouška, tedy průměr známek za posledních několik vysvědčení místo složení řádné maturity, je až tou poslední variantou. Kdyby nic jiného nezbývalo, protože školy by se neotevřely, museli bychom se přizpůsobit. V takovém případě mohou studenti, kteří chtějí, zkoušky řádným způsobem složit dodatečně v září. Každopádně věřím, že studenti budou normálně maturovat. Ale pokud nastane jakákoliv varianta a jakákoliv překážka, musíme si s ní vždy umět poradit.
VV: Další otázkou jsou přijímací zkoušky. Jaké jsou ohledně nich varianty? Je třeba i ve hře, že by se konaly na dálku?
HB: Varianty jsou jen v termínech – pokud by se přijímací zkoušky nemohly konat v červnu, budou odsunuty na konec srpna. To bychom si nepřáli, protože se dovedu vžít do napjatosti uchazečů i jejich rodičů. O dálkovém skládání zkoušek je těžké mluvit. Myslím, že koordinace časová, technická a komunikační bez jakékoliv přípravy není možná. Následovala by vlna stížností a rozporování výsledků zkoušek.
Osobně míním, že druhá polovina června je reálná. Ale opět – školy jsou poměrně pružné a dovedou si poradit se všemi překážkami, změnami a úskalími.
VV: Některá zařízení využívají tuto dobu k různým opravám a záležitostem, na které běžně není prostor. Máte to také tak?
HB: Samozřejmě. Předně plníme to, na co při normálním chodu školy není čas a co bychom dělali o prázdninách. Revidujeme směrnice, archivujeme dokumenty, děláme pořádek ve spisovně a tak dále. Připravujeme několik výběrových řízení pro opravy školy – máme dokončené výběrové řízení na opravu topení v hodnotě 9 milionů korun, připravujeme výměnu podlah v sedmi učebnách, vytváříme dvě zcela nové učebny z bývalé dílny pana školníka, protože dnes máme tolik studentů, že při dělení tříd už nemáme kam je umístit, připravujeme opravy a malování učeben. Chystáme také nový projekt pro technicky zaměřené předměty. Prostě se nenudíme, ale studenti nám chybí, prázdná škola je smutná škola.
VV: Ve školství pracujete dlouhé roky. Zažila jste někdy podobnou situaci? Alespoň částečně?
HB: Něco takového ne, ale pokud mohu odpověď odlehčit, pak větší překážku jsem zažila jen jednou – ještě jako studentka gymnázia – „uhelné“ prázdniny. Ale to jsem byla na té druhé straně, měli jsme tři týdny nečekaných prázdnin, všude bylo plno sněhu, veliký mráz a žádné úkoly, žádné počítače, žádné sociální sítě… Srovnávat se to ale nedá – co jsou tři týdny proti třem měsícům uzavřených budov. Záměrně říkám budov, protože výuka běží dál.
Zdroj: Václav Votruba, Gymnázium Český Krumlov